Současnost oddílu
Od skautského roku 2010/2011 tvoří náš oddíl čtyři družiny – dvě vlčácké (červená a zelená šestka) a dvě skautské – Kormoráni a Svišti.Od stejného období pracujeme dle nových skautských stezek, které jsou zaměřeny na všestranný rozvoj. Zatímco dříve se skauting zaměřoval spíše na zálesácké znalosti, současný program nezapomíná ani na moderní technologie a klade důraz na práci ve skupinách a schopnost předávání zkušeností ostatním. Tím pádem se snaží vnést přímo do výchovy budoucí úspěch v životě odrostlých členů.
Což samozřejmě ale neznamená, že bychom zapomínali na přírodu, jednou měsíčně pořádáme výpravy do lesů i luk. Učíme členy základům táboření – rozdělávání ohně a vaření na něm, orientaci v terénu atd.
Občas se nevyhýbáme ani netradičním akcím typu městských pátracích her . Záhada hlavolamu či Závěť pana Harpagona.
Na schůzkách, které jsou každý týden, děti získávají teoretické vědomosti, učí se disciplíně a poslouchání, trénují manuální zručnost – starší děti si samy vyrábějí totem i opravují klubovnu.
Samozřejmostí každé schůzky je vždy celá řada různých her, které se pokud možno příliš neopakují. Veškeré činnosti jsou realizovány atraktivní formou – hrou.
Poznáte partu kamarádů, zažijete dobrodružství, překonáte vlastní hranice! Staňte se skauty!
Název a znak
Současný název oddílu vznikl v roce 2011 na základě přiděleného čísla oddílu v rámci střediska - "Trojka Chomutov". Přechozí jméno bylo "Lvíčata", což mělo symbolizovat, že jsme
podřízenou jednotkou "Českého lva". Tuto symboliku jsme zachovali, ale ve znaku, kde jí představuje stylizovaná hlava lva, doplněná o číslo tři. Trojka je pro nás ostatně závazná - představuje naše číslo oddílu,
družiny oddílu mají každý týden tři schůzky (každá samozřejmě jen jednu) a vedou jej tři vedoucí!
Hlava lva ve znaku bývá někdy pro účely reprezentace ještě opatřena nápisem "Trojka", ale raději používáme variantu bez nápisu (možno vidět v hlavičce webu).
Máme i svůj vlastní maskot - plyšového lvíčka. Na přiložené fotce spokojeně sedí na tygří kůži - samozřejmě je to kůže ze Šér Chána...
Jsme oddíl i smečka zároveň
Vlčata - těmi v Junáku myslíme kluky od 6 do 10 až 11 let - používají jako motivační příběh pro svou činnost známou knihu Rudyarda Kiplinga "Kniha džunglí", která vypráví příběh malého hocha, vychovaného mezi vlky - tedy ve vlčí smečce mezi jejími mláďaty - vlčaty.Odtud pochází jak název této chlapecké věkové kategorie, tak pojem pro seskupení dětí - smečka.
Kluci, kteří překonali věk 10 - 11 let, ale nedosáhli patnáctého roku, jsou skauti. Podle skautské organizační terminologie jsme 3. chlapecký oddíl chomutovského střediska, ale protože sdružujeme nejen skauty, ale i vlčata, je mladší část oddílu zároveň smečka vlčat.
Oddíl se dále dělí na menší skupinky - těm říkáme družiny. Družina vlčat se nazývá šestka. To už s Knihou džunglí nemá nic společného, vychází to z optimálního počtu dětí pro společnou práci, kde jich je doporučeno právě šest. Šestka ale ve skutečnosti mívá členů více nebo i méně, ale stále mluvíme o šestce.
Náš oddíl má celkem čtyři družiny, z toho dvě šestky. Jejich pojmenováním je barevné rozlišení - máme červenou a zelenou šestku. Příslušnost k dané šestce určuje plstěná hlava vlčka v odpovídající barvě, našitá na levém rukávě. Zbývající dvě družiny jsou skauti - Kormoráni a Svišti. Příslušnost k dané družině symbolizuje malá kulatá nášivka se znakem daného zvířete, rovněž našitá na rukávě.
Z literární předlohy ale vycházejí některá další pojmenování. Například v čele smečky stojí Akéla - to je
pojmenování funkce vůdce oddílu vlčat. Důležitá rozhodnutí včetně konání slibu svých členů dělá smečka stejně
jako vlci na tzv. Poradní skále, což je zpravidla odlehlé a romantické místo.
V Knize džunglí učil skutečná vlčata moudrostem džungle starý medvěd Balú - i u nás může být nejzkušenější
vedoucí jmenován do funkce Balúa. Stejně jako ve skautském oddíle pomáhá svému vůdci jeden z hochů
(zpravidla o něco starší a zkušenější) ve funkci rádce, nám pomáhá Mauglí. Slavnostnímu pozdravu smečky
svému vůdci říkáme Velké vytí...
Organizace oddílu
Oddíl vede, jak již bylo řečeno, jeho vůdce. Odznakem jeho funkce jsou dvě žlutá "véčka" na zeleném funkčním štítu, našitém na levém rukávu. Jednotlivé šestky (družiny) mají na starosti dospělí vedoucí družin (bez zvláštního pojmenování a s jedním véčkem na zeleném štítu). Těm jsou k ruce rádcové družin - u vlčat tzv. šestníci (dvě malá "véčka", kteří mohou mít ještě své zástupce - podšestníky (jedno malé "véčko").Na tomto místě je potřebné se zmínit, proč v Junáku nemáme jen vedoucí, ale především vůdce a vůdkyně.
Junák se už v dávné historii odlišoval od ostatních dětských organizací tím, že striktně po svých vedoucích
vyžadoval vyšší kvalifikaci. Běžná praxe je taková, že ten, kdo je dospělý a chce vést děti, tak je prostě vede.
U nás je to trochu složitější - takový dospělý po nezbytném úvodním zaškolení samozřejmě začne vést, ale
do roka musí složit čekatelskou zkoušku - pak se stává vůdcem-čekatelem a je uznán jako schopný samostaného vedení. Pak musí další rok úspěšně vést
svou družinu, aby mohl splnit nezbytný kvalifikační požadavek - tzv. vůdcovskou zkoušku. Ta obsahuje mimo
klasických skautských dovedností a praxe též zkoušky z pedagogiky, psychologie, hospodaření a samozřejmě i zdravotnický
kurz. Její součástí je i poměrně rozsáhlá písemná práce a v některých případech i absolvence vůdcovského kurzu.
Jednoduše řečeno - vedoucím se může stát každý, vůdcem jen někdo.
Výraz "vůdce" přetrval i přes jeho poválečný hanlivý přídech. Jako příklad se udávají velehory - horským vůdcem
může také být jen člověk s patřičnými schopnostmi a znalostmi...
Jak to u nás chodí?
Přijde-li mezi nás nový kluk, stává se nováčkem. Necháme ho tak tři až čtyři schůzky v průběhu plné činnmosti "rozkoukat", aby sám poznal, zda ho bude naše činnost bavit a zda s námi vydrží - přece jen máme nějaké požadavky na disciplínu. Pak začíná plnit nováčkovskou zkoušku, jejíž rozsah je dán stezkou a oddílovými zvyklostmi. Doba pro její splnění je obecně v Junáku dána přibližně třemi měsící, ale u vlčat to obvykle trvá déle. Po splnění této zkoušky skládá vlčácký slib - obvykle se koná u slavnostního ohně na táboře, ale je možné ho složit i na poradní skále či při jiné slavnostní příležitosti.Nováčkovská zkouška je jedinou povinností, kterou musí vlče splnit. Dál už záleží jen na něm - může pokračovat v plnění stříbrné a následně i zlaté stopy. Pokud se podaří i zlatá stopa a vlče následně přechází do skautského oddílu, nemusí už plnit skautskou nováčkovskou... Mimo tyto tzv. kvalifikační stupně může každý získávat vlčky (odborky) za dovednosti, které ho baví a umí je - namátkově zdravotník, atlet, pomocník v domácnosti, kuchař, domácí kutil a velká řada dalších. Zvláštní postavení má vlček školního prospěchu, k jehož získání je zpravidla nutné vyznamenání ve škole.
Běžný průběh naší činnosti je následující:
Každý týden ve školním roce (o prázdninách ne) probíhá pro každou šestku (družinu) jedna schůzka. Ta je povinná a na ní probíhá běžná družinová
činnost, zaměřená na získávání nových dovedností. Přibližně jednou měsíčně pořádáme výpravu. Ta bývá jednodenní nebo
víkendová - s přespáním. V rámci výprav se zúčastňujeme i akcí pořádaných jinými skautskými středisky.
O letních prázdninách jezdíme na dva týdny na stanový tábor.